Festival Ptáků

Každý rok se u nás v údolí pořádá festival pozorování ptáků. Že je pozorování ptáků populární koníček jsem se dozvěděla až tady v Kanadě. Od té doby, co jsme se sem přestěhovali, každý rok o tomhle festivalu čtu a sním, že se ho zúčastním. Naše údolí je mezi pozorovateli ptáků vyhlášené, protože tu máme mokřady, kde pravidelně na jaře zastavují ptáci během své migrace. Sjedou se sem nejrůznější odborníci z různých koutů Kanady a světa, dělají přednášky a pozorují. V březnu se vždycky zveřejní různé akce, kterých bude možné se zúčastnit, v dubnu je možné se zaregistrovat. Registrace jsou ale většinou plné hned první den, proto se mi zatím povedlo přihlásit se jen jednou - letos!

S Vojtou už několik let pokukujeme po “Pozorování ptáků z kánoe”. Letos jsem si ale víc četla poznámky k akcím a zjistila jsem, že potřebujeme nejen vlastní kánoi (už máme),

V den akce byla v rámci mé registrace zahrnutá snídaně od 5 do 6:30 ráno. Tu jsem oželela. Vypravila jsem se na místo srazu až na desátou, kdy jsme měli společně vyrazit na čtyřhodinovou procházku a pozorování ptáků. Jakmile jsem dorazila, ptali se mě, odkud jsem. Byli nadšení, že bydlím hned ve městě, protože většina naší skupiny bydlí minimálně hodinu daleko, někteří přijeli dokonce z Calgary (přes pět hodin cesty). Měli jsme dva průvodce, kteří hned od začátku projevili extrémní znalosti. Jakmile jsme na parkovišti vylezli z auta, hned nám začali povídat o tom, jak někde támhle vpravo na stromě je určitě Yellow warbler (lesňáček žlutý). V té chvíli mi došlo, že následující čtyři hodiny budou dost náročné. Moc dobře neslyším, zvlášť pokud mám určit směr, ze kterého se zvuk ozývá.

Ukázalo se, že naprosto nejsem schopná rozeznat různé ptačí zpěvy - všechny mi znějí dost podobně, navíc v angličtině neznám vůbec žádná slovíčka týkající se ptáků (nebo zvířat obecně). Popravdě řečeno ani nevím, jestli jsem do svého dalekohledu koukala ze správné strany. Ale nejspíš ano, pár pěkně vypadajících ptáků jsem viděla.

Akci celkově hodnotím pozitivně. Spoustu jsem se toho dozvěděla. Vůbec jsem netušila, že pozorování ptáků je hlavně o poslouchání a až potom o hledání, odkud pták vlastně zpívá. Mezi lidmi je teď hodně populární mobilní aplikace Merlin, která snímá zvuky z okolí a napovídá, které ptáky možná kolem sebe najdete. Průvodci nám také vysvětlili, že pokud máme nahrávky ptačího zpěvu, neměli bychom je pouštět v přírodě, protože to ptáky může zmást nebo třeba naštvat. Také nám vysvětlili, že jít pozorovat ptáky kolem desáté ráno není moc moudré, protože ptáci jsou hlavně aktivní ráno (proto byla snídaně od pěti). Naše procházka pro začátečníky byla zorganizovaná v deset jen jako pokus, abychom zjistili, jestli se vlastně něco dá vidět. Naši průvodci byli odborníci na zpěvavé ptáky, viděli jsme Red-winged blackbird (vlhovec červenokřídlý), kterého jsem už znala z Toronta. Dále Yellow-headed blackbird (vlhovec žlutohlavý), kterého je údajně vzácné vidět. Pořád nevím, jestli to je ročním obdobím, místem, nebo prostě celkově. Dál jsme viděli Cowbird (vlhovec), který údajně klade vejce do cizích hnízd, celou dobu jsem byla přesvědčená, že to je česky kukačka, tak jsem se zase netrefila. Protože jsme ale byli v mokřadech, viděli jsem také velké množství různých kachen, které podle mě vypadaly všechny stejně. Viděli jsem například Hooded merganser (morčák chocholatý) s bílou hlavou, Coot (lyska), Ring-necked duck (polák proužkozobý), Gadwall (kopřivka obecná). Pro mě nejzajímavější pták dne byl orel bělohlavý.

Procházku jsme z důvodu nečekaného nedostatku ptáků ukončili trošku dřív a mně se ulevilo, protože z toho pomalého chození a častého zastavování mě neuvěřitelně bolely nohy a záda - skoro jako z chození po obchoďáku. Jsem ráda, že jsem se festivalu zúčastnila, byla to skvělá zkušenost. Nicméně myslím, že tenhle koníček zatím není pro mě, možná za dalších třicet let.