10. 10. 2015

Kiki a její práce

Necelý týden po příjezdu do Montréalu mě v noci napadlo, že možná v tomhle obřím městě někdo shání někoho, kdo mluví česky. A taky že jo! A hned tři firmy. Tak jsem začala s vyřizováním. Nikdy by mě nenapadlo, že mi Kanaďani budou dávat testy z české gramatiky. Online pracovní pohovor byl poskládaný z hádanek, na které jsem měla najít odpovědi na internetu. Vším jsem prošla a získala jsem hned dvě smlouvy. Není to žádné terno, jedná se o on‑call smlouvy, což znamená, že pracuji jenom, když mě zrovna potřebují. Protože mám ty smlouvy dvě (což bych správně mít neměla), není vždy jednoduché ty dva zaměstnavatele skloubit dohromady. Ale zatím se to vždycky podařilo, tak až to nepůjde, tak mě holt vyhodí.

A co je mojí náplní práce? Testuji videohry. Pro někoho práce snů, pro mě
Achjo, to je teda rachota! :) A já chudák musím programovat. V.
pořádná dřina :) Mým úkolem je projít hrou od začátku do konce (několikrát) a kontrolovat, jestli je všude český text a jestli je správně. Hry na počítači jsem nikdy moc nehrála, neumím je nainstalovat, v životě jsem neviděla herní konzoli, neumím používat cheaty. Tak se aspoň přiučím něco nového.

Posledně se mi poprvé v životě dostal do ruky ovladač od PS4 a hned jsem s ním měla hrát takovou tu střílečku, jak se musí rychle mířit (FPS). No samozřejmě, že jsem u toho osm hodin seděla a střídavě jsem mířila do vzduchu a do země, dokud mě protivníci nerozstříleli. Ale nejsem v tom sama, ne každý “lingvista” je zároveň schopný hráč. Na pozici testera navíc pracuje překvapivě velké množství děvčat.

Jména her a zákazníků, pro které pracuji, jsou přísně tajná. Ale MOŽNÁ, když si někdo jednou vzpomene, tak bude moje jméno někde vzadu v titulkách za hrou (dřív jsem ani nevěděla, že něco takového existuje). Jedna z her, která mi prošla rukama, je teď čerstvě vydaná. Její recenze stojí za prd.

Kiki