20. 12. 2015

Intimní večer s Matisyahu

Pod tímhle zvláštním názvem se skrýval koncert jednoho zajímavého amerického zpěváka/rappera, na který Kiki vyhrála lístky ve své práci. O tom, jak Kikči mnohé part-time joby vykrystalizovali v jeden full-time, vám ještě určitě ráda napíše.

Zpěvák Matisyahu, původem z Pensylvánie, je zajímavý tím, že se hlásí ke svým židovským kořenům a jeho hudba je plná náboženských témat. Býval jedním z hlavních osobnostních vzorů a reprezentantů americké ortodoxní židovské scény. Píši “býval”, protože asi před čtyřmi roky se kompletně oholil a oznámil, že na své spirituální cestě již nepotřebuje dodržovat řád přísných židovských hodnot a bude nadále hledat boha v sobě a ve svém okolí na vlastní pěst. Tento obrat o sto osmdesát stupňů se také odrazil v jeho hudbě, která se změnila z rytmického reggae rapu (první video) na měkčí “líbivý” rock/pop (video na další stránce).

S lístky zadarmo jsme si takovou událost nemohli nechat ujít a jeho koncert navštívili. Konal se v jednom z větších sálů Olympia de Montréal. Svršky jsme po vzoru ostatních odložili do šatny a následovali dav do sálu. Cestou dovnitř všichni museli projít bezpečnostním rámem a podrobit se kontrole kapes apod. Po nedávných událostech v Paříži byla tato opatření pochopitelná.

Vnitřek sálu byl zařízen k stání ale jednotlivé sekce se směrem k pódiu svažovali drobnými schody, aby bylo i ze zadních částí dobře vidět na pódium. Koncert začal na čas a zvukové podání bylo velmi dobré, bohužel extrémně nahlas. Matisyahu působil vyrovnaným dojmem, často se usmíval a z jeho vystoupení vyzařovala velice přátelská energie.

Navíc dokáže dobře zpívat na živo a doprovodní hudebníci také odvedli dobrou práci. Jedinou výtku můžu mít k celkové změně hudebního stylu, ten původní rabínský hip-hop s tvrdou dikcí je dle mého názoru mnohem zajímavější, ale takového Matisyahu už na živo asi nikdo neuslyší.


Koncert byl rozdělen na dvě části s menší pauzou v polovině. Přišlo mi, že zde lidé tak nějak hlasitěji tleskají a více si to užívají, než je tradiční na koncertech v ČR. Kolikrát mi bylo v ČR hudebních skupin až líto, jak malý potlesk někdy sklízí, ale možná to je jen můj dojem, nebo je to problém publika v Plzni, odkud pocházím. Matisayhu na závěr přidal tři další písně a v jedné z nich se nebál skočit dvakrát šipku do publika. Zcela ladně a bez úrazu, přičemž se ještě na ramena fanoušků postavil a dozpíval poslední song. Nemůžu nesrovnat s Matějem Rupertem na koncertu Monkey Business, před kterým se publikum rozuteklo, když do něj chtěl podobným způsobem skočit. Holt stage-diving není pro každého a nutno dodat, že Matisayhu má tak 40 kg i s postelí.

Celkový dojem tedy rozhodně dobrý. Matisayhu mimochodem koncertuje i v Evropě, letos byl dokonce i v ČR na festivalu Trutnov. Na léto 2016 byl pozvaný na jeden festival do Španělska. Podmínkou vystoupení tam bylo ale aby podepsal, že Palestina má nárok na území Izraele. Na to řekl, že není politickým reprezentantem Izraele a nic takového podepisovat nebude, takže mu ve Španělsku koncertovat zakázali. Evropou se holt zase po letech valí vlny antisemitismu (islamofobii ani nemusím zmiňovat) a mě nezbývá, než se divit, odkud se tyto nenávistné ideologie pořád berou a co na tom lidi tak přitahuje.

Vojta