Breaking Even

Následující text volně navazuje na články o výdajích a finanční nezávislosti.

Na konci měsíce ledna jsme překročili pro nás důležitý milník - podařilo se nám konečně, po téměř šesti měsících, vydělat zpět veškeré počáteční předodletové výdaje, které přesáhly $4,000.

Vzpomněl jsem si při tom na zážitek z letadla při letu do Kanady loni v létě. Chvilku po tom, co jsme v Praze nastoupili do letadla, usadil se kousek vedle postarší manželský pár. Pán se nás hned ptal, jestli jsme to my, ti dva Češi, co taky letí do Toronta. Moc jsme nechápali o co jde, ale brzo se vysvětlilo, že byli ze své první záoceánské cesty tak vyděšení, že poprosili letušky, aby je posadili k “nějakým” Čechům. Milé letušky AirTransatu vůbec neváhaly a cizím lidem rovnou sdělili i naše jména a příjmení. S našimi spolucestujícími jsme tedy prohodili pár slov a ujistili je, že všechno dopadne výborně.

AirTransat létá do Toronta se zastávkou v Montréalu, kde jsme s Kiki vystupovali. Při krátkém loučení s tímto párem, který pokračoval dále do Toronta, se s námi pán loučil se slovy: “Tak ať se vám v Kanadě podaří co nejvíc nahrabat! Proto sem jedete, néé?”

Tak milý pane, proto jsme sem tedy nejeli a vy, milí čtenáři, berte tento článek jako takové malé varování. Život v Kanadě je nádherný a přináší nám mnoho potěšení a zážitků, ale jet si do Kanady pouze “nahrabat” nemusí být dobrý nápad.

Za poplatky za vízový proces jsme dali dohromady okolo $600, cestovní pojištění na celý rok stálo pro dva $1,500 a letenky stejně tak. Našli jsme si poměrně levný byt, všechna jídla vaříme doma, zatím jsme ještě moc necestovali, a navíc máme oba práci a to poměrně dobře placenou, jinak bychom se možná na tu dnešní nulu dostali až ke konci pobytu.

Málokdo na Working Holiday totiž najde kvalifikovanou práci, a navíc lidé někdy měsíc i víc tráví poznáváním Kanady. Proto není překvapením, že z Kanady se obvykle účastníci tohoto programu vrací s prázdnou - utratí přibližně stejně kolik si vydělají.

Existuje i spousta katastrofálních příběhů, kdy si někteří nejsou schopni najít práci a po pár měsících odjíždí s dluhy, či zraněním.

Proto, kdo si plánuje nahrabat, možná by měl volit zemi bližší, kam se snadno dostane a kde jsou platy vyšší. Nemám s tím žádné osobní zkušenosti, ale třeba Německo je pro mnohé Čechy kousíček, a platově jsou tam prý úplně jinde.

Nás bude čekat v Kanadě ještě několik nákladných záležitostí, ale o těch napíšu zase někdy příště. Jelikož nemáme žádné dluhy, můžeme nyní začít pracovat na prvním kroku k finanční nezávislosti - Nouzové rezervě. Nouzová rezerva (angl. Emergency Fund) je něco, co by měl mít úplně každý. Je to rezerva na horší časy, která musí být maximálně likvidní, tj. musí jít okamžitě použít. Slouží k pokrytí výdajů způsobených nečekanou událostí jako je např. vážné onemocnění, vyhazov z práce, rozbité auto, vykradený byt apod.

Jak velká by tato rezerva měla být? Na to se názory liší a samozřejmě záleží také na tom, jaké sociální jistoty vám nabízí stát, ve kterém žijete. Např. v USA, kde se musí tak trochu starat každý sám o sebe, se doporučuje velikost rezervy až šestinásobek měsíční útraty plus třicet procent. Znamená to, že půl roku byste měli bez problémů přežít bez jakéhokoliv příjmu nebo půjčky. Rezerva může být i menší, ale měla by stačit alespoň na dva měsíce nákladů. Pro nás, s měsíční útratou okolo $2000, to znamená 6 x 2000 x 1.3, což dělá $15,600.

Tuto rezervu umístíme na běžný spořící účet. Po zběžném průzkumu produktů naší banky, se mi podařilo najít účet s roční úrokovou sazbou 0.5% a žádnými poplatky za vedení. To sice nepokryje ani inflaci, ale peníze jsou okamžitě k dispozici a není třeba je tahat z fondu nebo třeba ukončovat termínovaný vklad. Později by se určitě vyplatilo najít výhodnější produkt třeba v jiných bankách, ale pro začátek to stačí.

Až ve chvíli, kdy dokončíte spoření nouzové rezervy, je záhodno se začít poohlížet po skutečných investicích. My zatím máme zálusk na spořící nedaněné účty (RRSP, TSFA) v automaticky rebalancovatelném ETF fondu, ale na to nejspíš dojde až někdy na podzim. Tímto končím tuto moji malou finanční vsuvku a koho to vůbec nezajímalo, tak snad odpustí.