Jak tu vítají imigranty

Už jsem dlouho nepsala žádný článek a teď se zrovna naskytla vhodná příležitost, tak jdu do toho. Od té doby, co jsem přijela zpátky za Vojtou se toho moc nezměnilo. Nechali jsme si sem za námi poslat kocoura. To byl pořádný stres, ale zvíře je odolné a let přežilo jako nic. Teď už jen abychom my přežili ty chlupy všude.

Sháním práci, ráda bych se dostala zpátky do testování softwaru (v Montréalu jsem testovala počítačové hry), tak mi Vojta vymyslel akční plán, co musím nastudovat, abych měla větší šance při pohovorech. Takže přes den, kdy je Vojta v práci, se učím programovat. Občas mi to začne lézt na mozek, a tak jsem se rozhodla, že je čas vyrazit mezi lidi. Vypravila jsem se otestovat svoje znalosti angličtiny do YMCA, kde mají centrum pro nové imigranty. Po otestování jazykových znalostí je totiž možné se přihlásit do jazykového kurzu zdarma, který pomáhá lepší integraci imigrantů do společnosti. Nakonec jsem zjistila, že kurzů je snad nekonečně, ale všechny možnosti se otevírají až po jazykovém testu. Navíc na internetu se moc informací nedá najít, nejlepší je na všechno se zeptat osobně.

Myslela jsem, že udělám test a půjdu domů. Jenže se tam o mě tak pěkně starali, že jsem odcházela asi po třech hodinách úplně nadšená domů. Řekli mi, že angličtinu mám moc dobrou, a že bych se mohla zkusit přihlásit na kurzy francouzštiny, když už mám tu možnost. Z nepřeberného množství různých kurzů zaměřených na všechno, mi nabídli ještě trénink angličtiny pro rychlejší integraci do pracovního procesu. Kurzy jsou rozdělené do různých odvětví, jako třeba zdravotní péče, administrativní práce, obchod, vzdělávání. Mně jsme vybrali strojírenství v kombinaci s IT. Kurz spočívá v tom, že se chodí asi pět týdnů na plný úvazek procvičovat technická angličtina, naučíme se pořádně napsat životopis, motivační dopis, technické zprávy a podobně.

Potom následuje umístění do nějaké firmy na pětitýdenní neplacenou nebo placenou stáž, abychom měli možnost získat pořádnou kanadskou pracovní zkušenost. Tenhle program se mi moc líbí, protože si myslím, že mi to může pomoct dostat nohu do dveří. Uvidíme.

Dál mi dali spoustu materiálů s informacemi, kde co najít ve městě, kam zavolat, když něco nebudeme vědět, dál můžeme využívat přístup k internetu, tiskárnám, počítačům a spoustu dalších věcí. Dostala jsem taky kufřík “Vítáme Vás v Kanadě” se vzorky jídla a kosmetiky.

Vojta se mi smál, že jsem socka, ale já si myslím, že je třeba všechno vyzkoušet. Moc se mi líbí, že je Kanada schopná se tak pěkně postarat o nové imigranty. Nutno říct, že takovéhle služby by se nám asi bývaly více hodily v Montréalu, když jsme sem dorazili poprvé. Teď, když už máme trvalý pobyt a trochu víme, jak v tom chodit, tak je už moc nepotřebujeme. Ale z hlediska země je třeba, aby pomáhali lidem, o kterých ví, že tu mohou legálně zůstat. Každopádně ale jsou tyhle služby asi opravdu dobré pro někoho, kdo po příjezdu trochu tápe a potřebuje pomoct rychle najít práci a kontakty. A po cestě domů jsem kousek on našeho domu viděla sedm bobrů a ještě jsem o tom pokecala s nějakým náhodným kolemjdoucím. A tak jsem si ověřila, že pořád dokážu mluvit anglicky, ani ten test jsem nepotřebovala :)

Update: Článek přidáváme na blog o něco později, než bylo původně zamýšleno. Od té doby jsem si došla ještě otestovat znalost francouzštiny a přihlásila jsem se na online jazykový kurz. Tenhle kurz, jako všechny ostatní, sponzoruje kanadská vláda. Líbí se mi, že je online a můžu se učit kdy chci. Jednou za týden se sejde skupina studentů na Skypu, skupiny jsou maximálně po čtyřech studentech. A jednou za měsíc je individuální hodina s učitelem. Je skvělé, že se takhle můžou vzdělávat i lidi, kteří chodí do práce nebo ti, kteří bydlí daleko od města, takže na kurzy nemůžou docházet osobně. Doufám, že se ke mně Vojta brzy v jazykovém snažení přidá. Přeci jen je francouzština oficiální jazyk, tak by bylo super ho umět.