04. 1. 2018

Přišla zima

Na začátku zimy, v polovině prosince, jsme se vydali na první výlet s naší partou. Jeli jsme na Mono Cliffs, hodinu a půl severně od Toronta. Očekávali jsme nějaké menší Prachovské skály, ale nakonec to byla jen taková procházka zasněženým lesem, sem tam jsme lezli na nějaký kopec. Vojta řídil, a protože zrovna napadl první sníh, tak to byl takový trénink na náš vánoční výlet.

Na Vánoce jsme měli oba dovolenou, tak jsme se vypravili lyžovat do Vermontu v USA. Nejdřív jsme jeli autobusem do Montréalu, tam jsme si pronajali auto (to nebylo vůbec jednoduché, protože přes svátky byla auta rozebraná) a autem jsme se pak přesunuly asi dvě hodiny na jih, na svah zvaný Jay Peak. Přesun by to nebyl tak hrozný, kdyby zrovna nezačala velká sněhová bouře (to tady znamená, že docela dost padal sníh). Auto nám trochu klouzalo, tak bylo fajn, že ostatní lidi byli rozumní a zůstali doma, dálnice byly docela prázdné. Zastavili jsme ve městě Burlington, kde byla sněhová kalamita. Málem do nás naboural autobus, který se bez kontroly klouzal přímo na nás z kopce do zatáčky. Vojta tu hrůzu naštestí bravurně odřídil a my jsme se bezpečně dostali do městečka Montgomery, kde jsme byli ubytovaní na tři noci. Odtamtud jsme jezdili tři dny lyžovat na blízkou sjezdovku. Počasí se nám celkem vydařilo, přes svátky bylo na kopci docela málo lidí a pronajaté lyže a snowboard byly v dobré kvalitě. Sjezdovka se nám líbila, já jsem se místy dolů víc kutálela, než sjížděla. Zvládli jsme dokonce sjet kopec vysoký 1200 metrů i ve sněhové vánici.

Po třídenní lyžovačce jsme jeli zpátky do Montréalu, kde se nás ujali naši kamarádi. Na svátky se tam vypravil taky Honza, který se stejně jako my nedávno přestěhoval do Toronta. Během necelých dvou dnů jsme se sešli se známými, užili jsme si pořádnou zimu (pocitově bylo až -37°), navštívili jsme výborné Montréalské restaurace a dostali jsme lístky na Louskáčka, tradiční vánoční balet, kde tančila naše kamarádka Věrka.


Já jsem si představení moc užila, i přes to, že jsme bohužel měli naprosto nevhodné oblečení (černé tepláky a svetry, ve kterých jsme předtím tři dny lyžovali). Nebyli jsme ale jediný kteří se vypravili do divadla v teplákách, tak to nebyla zas taková katastrofa.

Pár dní před Silvestrem jsme jeli společně s Honzou autobusem zpátky do Toronta a zapřísáhli jsme se, že už tuhle trasu busem nepojedeme. Trvá to přes šest hodin, nedají se koupit místenky, a tak dál. Společně s Honzou a Anetou, naší Torontskou bandou, jsme pak oslavili moje narozeniny a udělali jsme si vynikající opožděnou štědrovečerní večeři (nějak jsme ten Štědrý den zase letos zazdili). Silvestra jsme oslavili s jinou partou a pak už byl čas jít do práce.

Celá ta dovolená mě nějak zmohla, tak už se těším, až si o víkendu trochu odpočinu.

Kiki