03. 8. 2018

U lékaře

Jsme s Kiki zdraví jako ryby, ale přeci jen občas nás tu a tam píchne, nebo musíme podstoupit nějaké vyšetření z různých důvodů a tak jsme už nasbírali celkem dost zkušeností s kanadským zdravotnictvím. Velká část zdravotnického systému funguje v Ontariu velmi podobně jako v Česku ale přeci jen, rozdíly se najdou.

Všeobecné zdravotní pojištění

Možná víte, že Kanada má zdravotní péči zdarma. Nic samozřejmě nikdy není zadarmo, stejně jako je bežné po celé Evropě, základní zdravotní péče je hrazená z veřejných peněz. Jakým způsobem se přesně peníze vybírají a kdo má na péči nárok se liší dle provincie. Například v Britské Kolumbii musí zaměstnanci platit každý měsíc poplatek do systému MSP. V Ontariu nemusíte platit nic, péče OHIP je vybíráná jako součást provinčních daní. V Québecu na Working Holiday nemáte na zdravotnictví vůbec nárok, v Albertě třeba hned od prvního dne. Je proto nutné si zjistit přesné informace podle toho, kde bydlíte.

Abyste se mohli stát pojištěnci v ontarijském systému OHIP, musíte splnit tyto podmínky:

  • mít legální status (občanství, trvalý pobyt nebo pracovní povolení na více než 6 měsíců)
  • být v Ontariu alespoň 153 dní z prvních 183 dní po tom, co se do Ontaria přestěhujete

Do systému se lze přihlásit osobně návštěvou pobočky Service Ontario. Po několika týdnech vám přijde poštou tzv. “health card” a s tou už můžete k lékaři. Ve zbytku článku si projdeme nejběžnější části zdravotního systému.

Případy ohrožující na životě

Pokud jste nedejbože svědky nějakého vážného úrazu či zdravotního problému, který vyžaduje neodkladnou péči, pak stejně jako v Česku musíte zavolat záchranou službu. V celé Kanadě i USA se volá záchranka na čísle 911. Tohle číslo jde vytočit zdarma a to i z cizích zamčených telefonů. V Kanadě nejste dle zákona povinni poskytnout první pomoc, ale je dobré vědět, že vás zákon ochraňuje v případě, že se následkem vaší pomoci pacientovi přihorší.

Na rozdíl od Česka se za výjezd záchrané služby v Ontariu platí okolo $250. Není součástí všeobecného zdravotního pojištění. Proto nedoporučuji záchranku používat místo taxíku.


Akutní případy

Pokud je vám na umření, ale ještě jste schopní relativně fungovat, měli byste navštívit pohotovost. V Kanadě se tomu říká “Emergency room” (také “Urgent care”) a je součástí každé nemocnice. Na pohotovosti musíte vyplnit dotazník o tom, co vás trápí a pak čekáte. V čekárně vás zběžně prohlédne sestra a pacienty seřadí dle akutnosti podle tzv. “triage”, což je systém, který sestavili vojenští medici za Napoleonských válek. Stručně řečeno, pokud dýcháte, budete čekat velmi dlouho. Čekací doby se různí, ale do několika hodin by vás měl vidět lékař. Návštěva pohotovosti je vyhrazena pro opravdu akutní případy a úrazy. Na rýmičky prosím využijte tzv. “walk-in clinic”. Tato péče je plně hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění.

Běžné zdravotní problémy

Potřebujete předepsat léky, nebo vás skolila chřipka? Pak byste měli navštívit “walk-in clinic”, také “family practice”. Tento způsob péče nemá podle mě ekvivalent v Česku. Je to v podstatě praktický lékař, který ale není váš přidělený. Kdykoliv tam můžete bez objednání přijít, počkat (někdy velmi dlouho) a nechat se prohlédnout lékařem. Trošku zvláštní je systém, který používají na zkrácení čekacích dob. Nejprve čekáte ve společné čekárně. Poté vás vyzvedne sestra a odvede vás do malé prázdné ordinace. Tam pak čekáte dalších několik minut než za vámi přijde lékař. I menší klinika tak může mít třeba dvacet těchto malinkých ordinací a jen tři doktory. Pokud vám doktor předepíše léky, dostanete stejně jako v Česku recept na papíře. Pokud už jste ho někdy měli předepsaný, můžete jen zavolat a doktor vám zadá další dávku do elektronického systému. Péče praktického lékaře je opět plně hrazena.

Bonusem pro opravdovou elitu je mít svého vlastního přidělené praktického lékaře nebo-li mít “family doctor”. Tito lékaři často pracují právě ve walk-in clinic a tak jediný rozdíl je ten, že se můžete objednat právě k tomu svému, kterého znáte a on zná vás. Čekací listiny na vlastního přiděleného lékaře jsou velmi dlouhé, ale když se vám poštěstí, můžete se chytit nějakého začínajícího. Asi se to vyplatí, pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo nějaké dědičné nemoci a chcete mít u jednoho lékaře celou rodinu.


U specialisty

Na rozdíl od Česka není úplně běžné se ke specialistovi objednat přímo (kromě pár výjimek jako např. gynekologie). Většinou musíte mít doporučení od praktického lékaře. Z toho více méně vyplývá, že úloha praktického lékaře je snažit se vás vyřídit bez specialistů a ulevit tak přetíženému zdravotnictví. Pokud vás ale objedná, připravte se na drsné čekací doby. Někteří specialisté jsou k dispozici třeba do měsíce, ale na oftalmologa nebo kardiologa můžete čekat v Ontariu přes rok. Že už pak můžete být třeba po smrti? Ano, i to se bohužel stává. Kanada bojuje s nedostatkem doktorů a rostoucí cenou zdravotní péče. Pokud máte pocit, že musíte specialistu vidět hned, možná se vám vyplatí letět do Česka.

U specialisty to pak funguje velmi podobně jako ve walk-in clinic. Opět jste po čekárně uvedeni do malinké ordinace, kde vás po nějaké době navštíví lékař. Často se však před lékařem zastaví sestra a udělá všemožné měření a přípravy údajů, aby ušetřila práci lékaři. Přišlo mi, že sestry tu mají daleko větší úlohu než v Česku.

Pokud jdete jen na nějaké vyšetření jako je odběr krve, rentgen, ultrazvuk apod. pak pravděpodobně lékaře vůbec neuvidíte. Místo něj vás navštíví technik, který provede vyšetření. Zajímavostí je, že tento technik vám vůbec nesmí říct nic o výsledku. Většinou jen výsledky rychle ukáže lékaři kdesi v pozadí, a ten jen kontroluje, jestli nejste na umření. Pokud se nenašlo nic, co by vyžadovali hospitalizaci, pak se výsledky pošlou vašemu praktickému lékaři nebo specialistovi a až ti jsou oprávnění s vámi mluvit o tom, co se na vyšetření našlo.

Návštěvy specialistů i všemožné vyšetření po doporučení praktického lékaře jsou plně hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění.

Je pravda, že se v kanadském zdravotnictví načekáte, ale musím říct, že když už se lékaře dočkáte, máte pocit, že vám věnuje maximální pozornost, nesnaží se vás vůbec odbít, vysvětlí vám polopaticky všechno třeba třikrát a chová se velmi slušně a citlivě. To je podle mě obrovská výhoda. Navíc jsem měl vždy pocit, že mě všichni berou vážně a snaží se udělat všechno proto, aby mně pomohli. Vzhledem k tomu, že fyzické zdraví je silně ovlivněno psychikou, je takový přístup velmi důležitý.


V lékarně

Když se lékař rozhodně, že pro vaši další existenci na tomto světě bude potřeba zobat nějaké tabletky, musíte do lékarny. Ty jsou tady většinou součástí drogerií nebo supermarketů. Bez předpisu tam dostanete asi o něco méně léků než v Česku, i když pokud máte chuť na Ibalgin (Advil) nebo Paralen (Tylenol), tak vám je nabídnou asi ve 300 různých podobách, které se složením neliší. Pozor na to, že řada léků, které jsou bez předpisu jsou až za pultem a musíte si o ně říct. Lékarník v Kanadě má trošku blíže k českému lékaři. Pokud máte třeba nějaké drobné zdravotní problémy jako jsou alergie, vyrážky apod. můžete se zeptat rovnou jeho a většinou je schopný dobře poradit. Ušetříte tím spoustu času.

Pokud máte recept (prescription), tak budete muset počkat, až lékarník léky “připraví”. V USA i Kanadě se snaží bojovat s předávkováním a zvýšit bezpečností léků tím, že neprodávají léky po platech, ale vždy vám přesný počet přendají do specialních lahviček. Pokud nějaké léky nedoberete, měli byste je do lékarny vrátit. Dalším bezpečnostním opatřením je to, že lékarny v systému sledují kolik vám léků vydali, aby třeba v kombinaci s jinou lékarnou nevydali moc. Vedou si na vás záznam spojený se zdravotní kartičkou a pokud chcete navštívit jinou lékarnu, musí tento záznam nejprve převést a to, teď se podržte, faxem!

Léky bez předpisu nejsou vůbec hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění. Léky na předpis jsou některé hrazeny z části a některé vůbec. Kromě ceny za lék musíte uhradit poplatek za výdej, který činí od $8 do $15. Kiki vám v příštím článku vysvětlí, jak fungují zaměstnanecké benefity, které mohou tyto výdaje z části pokrýt.

U zubaře

Nejlepší nakonec! Do dneška nechápu, proč se zubaři úplně oddělují od lékařů a jejich systém funguje tak nějak mimo, ale je tomu tak i v Kanadě. Zubní péče je většinou zastávána soukromými zubaři a není vůbec hrazená ze zdravotního pojištění. Prohlídky a plomby vás vyjdou na stovky dolarů a závažnější zákroky jako čištění kanálků už půjde do tisíců.


Pokud vám zubaře nepokryjí zaměstnatnecké benefity a potřebujete velký zákrok, možná se opět vyplatí si udělat výlet do Česka. Třeba vás to i se zpáteční letenkou vyjde levněji. Pokud se rozhodnete pro péči v Kanadě, je na perfektní úrovni. Amalgánové plomby už tu nedávají léta, tak se prý u Kiki na prohlídce zubař docela zasmál, z jaké země třetího světa to prý jsme. Mě zase překvapil zubař, když mi řekl, že používání mezizubních kartáčků vůbec nenahrazuje zubní niť!



Tak to by bylo tak nějak všechno. Přeji vám ať jste zdraví a nemusíte tyhle informace nikdy použít. Ono nejlepší je k doktoru radši nechodit, ještě zjistíte, že jste nemocní a co potom? Pokud ale tyhle informace někomu pomohou, tak byl účel splněn. Kdybyste měli nějaké dotazy, klidně napište a třeba budeme vědět jak poradit. A nezapomeňte sdílet článek mezi vašimi souputníky v Kanadě!

Vojta