Zaměstnanecké benefity

Už je to nějakou dobu, co jsem si našla novou práci, a tak vám napíšu něco o tom, jak to tu chodí se zaměstnaneckými výhodami. Zaměstnavatelé tu nabízejí velké množství benefitů, od možnosti práce z domova, přes neomezenou dovolenou, lístky na baseball, placený oběd, příspěvky na důchodové spoření nebo třeba příspěvky během mateřské dovolené. Většina firem nabízí zdravotní benefity, protože například zubař tu není hrazený všeobecným zdravotním pojištěním, jak už o tom psal Vojta v minulém článku.

Funguje to tak, že firma si domluví s pojišťovnou balíček nadstandardních služeb pro své zaměstnance, kteří se po nástupu do práce musí přihlásit k jejich odebírání. Firmy mají někdy dokonce v pracovní smlouvě napsáno, že zaměstnanec je povinen stát se součástí tohoto skupinového pojištění. Většinou pak musí zaměstnanec měsíčně platit určitou částku ($10 - $30), aby mohl připojištění využívat. Některé balíčky nabízejí skvělé vyhody, jiné tak vyhodné nejsou. Některé pokryjí zdravotní výdaje do určité částky plně, jiné z části (bývá to kolem 80%).

V připojištění je skoro vždy zahrnuto pojištění proti pracovním úrazům, dlouhodobé pracovní neschopnosti, zubař a pojištění proti riziku smrti pro zaměstnance a jeho partnera. Dál se už jednotlivé programy dost liší. Třeba můj zaměstnavatel nabízí cestovní pojištění, a takzvané rozšířené zdravotní služby (extended health services), do kterých se vejde snad úplně všechno. Kryjí například léky na předpis, masáže (pouze s doporučením lékaře), fyzioterapii, logopedii, akupunkturu, chiropraxi, oční vyšetření, výjezd záchranky, psychologa, ortopedickou obuv, podiatra, naturopata, osteopata a různé další specialisty, u kterých vůbec netuším, co dělají.

Využívání těchto služeb je na samostatnou kapitolu. Není úplně přesně stanoven jednotný systém, jak příspěvky čerpat, proto to bývá občas trochu zmatené. Někteří specialisté jsou v přímém kontaktu s vaší pojištovnou, takže po využití jejich služeb sami pošlou vyúčtování rovnou do pojišťovny. Pokud pojišťovna proplatí pouze část služeb, daný specialista vás pak kontaktuje, abyste zůstatek uhradili - tohle může trvat klidně několik měsíců. Pokud specialista není ve spojení s pojišťovnou, musíte služby uhradit sami a následně poslat vyúčtování přímo pojišťovně. Naštěstí už je to tady tak pokrokové, že to většinou jde udělat online. Potom je ještě další typ specialistů, kteří se od začátku do konce tváří, že nikdy o existenci zdravotních benefitů neslyšeli.

Je důležité zmínit, že veškeré účtenky za zdravotní péči se musí nějakou dobu uchovávat, kvůli možnému auditu. Na začátku dalšího roku je také možné započítat některé zdravotní výdaje do daňového přiznání.

Nadstandardní pojištění je docela dobrý byznys, protože čím více nesmyslných služeb pojišťovna nabídne, tím dražší celý balíček je. Ovšem pouze zlomek zaměstnanců ve skutečnosti benefity využívá. Většinou si zajdou párkrát na masáž, k zubaři a na oční vyšetření, ale to je tak všechno. Všechny ostatní služby má pojišťovna zaplacené, ale vlastně nikdy nemusí plnit. Dalším zajímavých postřehem je to, že hodně lidí považuje benefity za něco, co je zadarmo a často si ani neuvědomí, že část (sice malou) platí z vlastní výplaty. Nejspíš je tenhle přístup daný kulturou, ale taky zkušenostmi. Jedna návštěva zubaře tu vyjde klidně přes $500, a to pak na nějakých $20 měsíčně přestanete koukat.

Když jsem procházela, co všechno moje připojištění zahrnuje, zaujala mě logopedie. Protože nabízejí například úpravu přízvuku v angličtině, rozhodla jsem se, že to vyzkouším. Byla jsem tam jen dvakrát, ale byl to výborný zážitek. První schůzka byla v podstatě dost podrobné vyšetření, kdy mi logopedka koukala ze všech stran do pusy a nosu, nutila mě dělat nejrůznější grimasy a zvuky. Až na konci si ode mě nechala přečíst pár vybraných vět anglicky, aby slyšela, jak mluvím. Na druhé schůzce mi ukázala, jak se správně vyslovují samohlásky v angličtině a dala mi s sebou domů na procvičování seznam slovíček zaměřených na správné vyslovování “u”. Úprava přízvuku vlastně vyžaduje přeučení se celého jazyka a hlavně trénink.

Po téhle schůzce jsem dospěla k názoru, že kdybychom se ve škole správně naučili, jak mají jednotlivé hlásky znít, byli bychom schopni správně vyslovovat slovíčka na základě fonetického přepisu ve slovnících. Bohužel ale ta výslovnost se ve školách moc neřeší, a hlavně koho by bavilo se to učit. Pro mě bylo velké překvapení například to, že hláska “l” je v angličtině měkčí než v češtině, a že například “b” se na konci slova vyslovuje zněle, narozdíl od češtiny, kdy se v takovém případě vyslovuje jako “p” - například ve slově “klub”.

Také jsem vyzkoušela naturopatii, to je v podstatě taková celostní medicína. Zabývají se jak nemocemi těla, tak duše a snaží se mezi nimi najít souvislosti. Myslím, že v Čechách se tenhle obor zatím spíše rozvíjí, ale tady na naturopata narazíte na každém rohu. Spojuje znalosti z klasické medicíny s různými alternativními léčitelskými technikami - Bachovy esence, reiki, homeopatika. Na této mojí výpravné akci byla ale každopádně nejzajímavější cesta tam, která mi trvala asi hodinu a čtyřicet minut, protože jsem se nedopatřením objednala k naturopatce, co se nedávno přestěhovala dost daleko od nás. K tomu jsem ještě nastoupila na tramvaj ve výluce, a pak jsem musela různě pěšky a náhodnými dalšími spoji dorazit na místo, kam jsem přišla jen o deset minut později. To byl velký úspěch vzhledem k tomu, že jsem dvakrát zabloudila a bez internetu v mobilu jsem neměla mapu. Nastalou situaci jsem řešila po staru - ptala jsem se lidí, kteří leckdy sami netušili, kde jsou.

Jsem sama zvědavá, jestli se ještě donutím k nějakému dalšímu specialistovi zajít. Pořád mi leží v hlavně chiropraxe, ale tam mám trochu strach z toho, jak zvláštně prokřupávají krk.