Jak si koupit auto v Kanadě

Po přestěhování z Toronta na venkov Britské Kolumbie se nám docela změnil život a to i proto, že jsme se konečně (poprvé v životě!) stali vlastníky vozidla. Pokud se chystáte do Kanady a plánujete koupit auto, čtěte dál. Třeba vám naše zkušenosti s nákupem auta pomůžou.

Předem však musím upozornit, že ačkoliv v mojí práci programuji software pro autobazary, tak toho o autech vlastně moc nevím. Kovářova kobyla a tak, znáte to.

Potřebujete vůbec auto?

V první řadě je třeba si ujasnit, jestli vůbec auto potřebujete. Mít vlastní auto má nepopiratelné výhody, ale taky to není levná záležitost. Pokud v Kanadě zrovna začínáte a počítate každý dolar, možná by bylo vhodné s koupí auta počkat. Jestli plánujete jezdit jednou za dva týdny o víkendu na výlet, bude daleko levnější si auto půjčit v autopůjčovně, což je tu úplně běžné. Koneckonců, my jsme to v Kanadě přežili bez auta pět let, takže to určitě jde.

Záleží ale hodně na tom kde bydlíte. Bez auta se to dá zvládnout ve městěch jako je Toronto, Vancouver, Montreal a pár dalších velkých měst, kde je funkční veřejná doprava. V menších městech nebo třeba nějakých resortech nebo na venkově se ale bez auta neobejdete. Hromadná doprava na takových místech většinou vůbec neexistuje a všechno je tak daleko, že chodit pěšky nepřipadá v úvahu.

Jaké auto koupit?

Tenhle odstavec je hlavně pro lidi, kteří v autech tápou podobně jako já. Pokud máte jasno, co si chcete koupit, tak rovnou přeskočte na další.

My jsme si nejprve rozmysleli, co je pro nás důležité. Pro každého to může být něco jiného, ale nám záleželo hlavně na ceně, spolehlivosti a praktičnosti. Co mě osobně vůbec nezajímá je jak rychle to jezdí, jakou má barvu, nebo co si o mě pomyslí soused.

Jaká značka a model je nejspolehlivější se dá dohledat online. Obecně v Kanadě panuje názor, že Toyota a Honda jsou králové spolehlivosti, nicméně si za to nechají dobře zaplatit. Americká auta jsou prý relativně spolehlivá, ale najdou se i hodně špatné modely. Německá jsou zase strašně drahá na údržbu a to i třeba v Evropě běžný Volkswagen. Po nějakém dalším výzkumu jsem dále zjistil, že Hyundai a Kia jsou na tom poslední dobou se spolehlivostí lépe než si možná myslíte a taky mě překvapila Mazda, která vyrábí auta se skvělými jízdními vlastnostmi a krásnými interiéry. Subaru má prý problém s nějakým těsněním v motoru, i když má bezkonkurenčně nejlepší náhon na všechny čtyři. Nissan prý má zase velmi nespolehlivé automatické převodovky.

Kolik lidí tolik názorů. Já bych asi doporučil si vybrat pár modelů aut, která vás zajímají a pak si online spočítat kolik v průměru stojí jejich provoz na pět let. Na srovnávání cen se taky hodí tyhle grafy toho jak různé modely ztrácí hodnotu.

Kde si koupit auto?

Jsou v podstatě dvě možnosti. Buď si auto koupíte v autobazaru nebo od soukromého prodejce. S tímhle rozhodnutím jsem měl asi největší problém, protože mi každý radil něco jiného. Navíc byl každý o svém názoru extrémně přesvědčený. Jedni mi radili, že v autobazaru mě naprosto zaručeně natáhnou a prodají auto se stočeným tachometrem, které se rozpadne za rohem. Na straně druhé mi jiní tvrdili, že kupovat auto od soukromníka je sebevražda, jelikož soukromník kašle na nějaké renomé a pokud s autem něco bude, nemáte už žádnou záruku.

Zaměřuji se zde pouze na auta ojetá. S nákupem auta nového nemám zkušenosti.

Nakonec jsem po dlouhém uvažováním dospěl k následujícímu: Pokud si kupujete auto pod $5000 do autobazaru asi nechoďte, protože je na tom prodeji tak malá marže, že má prodejce v autobazaru veškerý zájem na tom z vás vymáčknout každý cent navíc a bude se dost možná chovat dost neférově. Na druhou stranu pokud je to auto dražší než nějakých těch $5000, pak je asi lepší do toho autobazaru jít a třeba si připlatit za nějakou záruku, protože už je to docela velká investice.

Na internetu se dá najít několik portálů, kde se auta dobře vybírají, doporučuji například AutoTrader.ca. Pokud jste se rozhodli koupit levné ojeté auto od soukromého prodejce, pak doporučuji Facebook Marketplace, kde budete mít velmi rychlou odezvu a dostatek nabídek.

Před koupí

S prodejcem se domluvte na prohlídce auta. Pokud autům vůbec nerozumíte, zkuste si s sebou vzít kamaráda, který se v autech vyzná. Pokud takového nemáte, na internetu se dá najít spoustu návodů jak udělat kupní inspekci i jako úplný laik. Jestliže se prodejce vykrucuje a nechce vám dát dostatek času k prohlídce, poděkujte mu a odejděte. Pravděpodobně nemá čisté svědomí.

Při prohlídce je potřeba zjistit, jestli auto není bourané. To se dá dost často poznat podle laku na náraznících. Pak zkontrolovat kapaliny jako je olej v motoru, chladící kapalina a kapalina v převodovce. Ani v jedné by neměly být nečistoty, když je utřete na bílý ubrousek. Zkontrolujte taky, že jdou dobře zavřít všechny dveře a kapota motoru. Dále doporučuji vyzkoušet veškeré elektronické funkce, protože ty jsou dost drahé na opravu. Nakonec vemte auto na projížďku. Vypněte si rádio a poslouchejte zvuky z motoru. Neměly by se ozývat žádné rány, vibrace nebo skřípání. Vyzkoušejte brzdy, zatáčení a to i až na doraz volantu. Dále bych doporučil si koupit nebo vypůjčit OBD scanner a připojit ho k autu. Neměl by vracet žádné chybové kódy.

Ideálně byste měli pak stejně vzít auto k mechanikovi na “pre-sale inspection”. Ta stojí něco mezi $100-$200 a výsledkem je několikastránková zpráva, která může odkrýt řadu potenciálních problémů. Bohužel málokterý prodejce s něčím takovým souhlasí. V dnešní době jsou ojetá auta dost nedostatkové zboží, takže je možné, že prodejce auto radši prodá někomu, kdo prohlídku vyžadovat nebude.

Jako poslední věc bych doporučoval si koupit CarFax report. Stojí okolo $50 a obsahuje historii všech majitelů, návštěv servisů a pojistných událostí. Tím se ujistíte, že auto není kradené nebo že není bourané. Dá se také poznat, jestli nájezd na tachometru odpovídá realitě. Bohužel to není perfektní řešení, jelikož pokud se majitel po havárii rozhodl zaplatit opravu ze svého, záznam o tom na CarFaxu nebude.

Nákup a přihlášení

Pokud jste s vaším výběrem spokojení pak se s prodejcem domluvíte na převedení vlastnictví. To funguje v každé provincii trochu jinak. Například pro Britskou Kolumbii jsou potřebné kroky vypsané zde. Prodejce vyplní formulář a pak společně s vámi musí dojít na nejbližší pobočku “Autoplan broker”. Tam vám úředník dokončí převod vlastníctví, rovnou vám vydá poznávací značku a také zaplatíte povinné ručení.

Povinné ručení v Kanadě je bohužel asi desetkrát dražší než v Česku. Cena záleží na mnoha faktorech, ale jako nový řidič v Kanadě budete platit minimálně $100 měsíčně, spíš počítejte tak s $300 měsíčně. Existují i extrémy, například nový řidič pod 25 let v Brampton, Ontario platí i přes $500 měsíčně! Pro snížení pojistného je velmi důležité jak dlouho máte řidičský průkaz, takže si nezapomeňte převést naježděné roky z Česka do Kanady. Záleží také na tom, jaké auto si koupíte. Nejnižší povinné krytí je v Britské Kolumbii tuším $500 000, což je ale velmi málo a doporučuje se pojistit se na $2 000 000.

Za co ušetříte je STK a emise, které v Kanadě nejsou potřeba. Existují sice nějaké zákony o silniční způsobilosti, takže si nemůžete zrovna přidělat kolečka na starou vanu a jezdit s tím po dálnici, ale žádné pravidelné prohlídky nejsou třeba. To je velká výhoda obzvlášť u starých ojetých aut, která už by v Česku asi jezdit nemohla.

A jak jsme dopadli my?

My jsme měli na nákup auta včetně převodu asi jen dva týdny v průběhu našeho stěhování. Chtěli jsme tedy něco relativně levného, co vydrží alespoň do jara, než budeme mít víc času na výběr. Z počátku jsem nechtěl nic velkého, nejlépe nějaký hatchback, aby se s ním dalo dobře kempovat. Jedním z kandidátů byla Toyota Matrix a taky Pontiac Vibe, což je v podstatě stejné auto. Viděli jsme dvě, přičemž ta první byla už hodně za zenitem a navíc v tom autě někdo kouřil, takže interiér byl zničený. Druhá vypadala úplně perfektně, ale majitel tvrdil, že nikdy nebyla v žádné nehodě a CarFax pak ukázal, že byla bouraná asi čtyřikrát.

Nakonec jsme skončili u staršího SUV Toyota Highlander, což je o dost větší auto než jsme chtěli, ale docela se nám zalíbilo. Starší pán, co ho prodával, nám ho dal se slušnou slevou, protože kůže na sedačce řidiče byla roztržená a prošoupaná. Cena byla sice dobrá, ale nakonec jsme museli udělat ještě pár oprav. Bylo třeba vyměnit pravé zadní ložisko a opravit špatně nasazený rozvodový řemen. I se započítáním ceny oprav jsme se ale v pohodě vešli do našeho rozpočtu.

S autem už pár měsíců jezdíme a nemáme jediný problém. Sedačku jsme si sami sešili. Navíc se ukázalo, že mít v horách náhon na všechny čtyři se vyplatí. Tam, kde bychom s Toyota Matrix už museli nasazovat řetězy s přehledem vyjedeme jako nic. I přes to, že to auto je 16 let staré, má vyhřívané sedačky, elektrická okénka, elektrické nastavení sedačky řidiče, super audio a vejde se do něj po sklopení sedaček matrace pro dva. Zatím jsme moc spokojení a snad nám ještě nějakou dobu vydrží.

Kdybyste se chtěli ohledně koupě auta v Kanadě na něco zeptat, tak nám klidně napiště. Za výsledek ale rozhodně neručím :).